Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Áčka a alfy

3. 08. 2017 9:52:57
Je možné soužití, nebo alespoň koexistence, dvou antagonistických skupin? A pokud ano, na jakých principech?

Představme si situaci, kdy z jakýchkoliv důvodů dojde k rozdělení společnosti na dva zcela nesmiřitelné tábory. K tomuto dělení může z jakýchkoliv příčin – ty mohou být politické (republikáni vs. demokraté), národnostní (Vlámové vs. Valoni), náboženské (křesťané vs. muslimové), či ideologické (komunisté vs. falangisté). Z výčtu snad vyplývá, že ne vždy je možné určit, která strana je „hodná“ a která „zlá“ a tudíž, komu bychom měli fandit. Proto budeme naše skupiny označovat jako áčka a alfy.

Nicméně, stávající rozpoložení v našem případě je takové, že áčka sice mají pozici „pána hradu“, iniciativa je však na stran alf, které deklarovaly svůj cíl si áčka podrobit. Jediné, co je snad za dané situace poněkud nepochopitelné, že přestože se alfy se svým záměrem nikterak netají a existuje řada indicií z každodenního života, že svůj cíl úspěšně realizují, přesto řada áček zastává názor, že žádný konflikt ve skutečnosti neexistuje.

Nejpravděpodobnějšími variantami dalšího vývoje jsou buď víceméně dobrovolné předání moci áček alfám – pokud mezi áčky zvítězí názor, že konflikt neexistuje či jeho eskalaci je třeba za každou cenu zabránit – nebo eskalace konfliktu do nějaké formy otevřeného střetu, ve kterém vyhraje ten silnější a nebo se obě strany vyčerpají konfliktem natolik, že nebudou mít sílu v něm pokračovat.

Tyto možnosti se však nemusí realizovat hned. Jednou z možností, která konflikt může oddálit (dle mého názoru však ve většině případů nikoliv zažehnat) je strategie appeasementu, kdy se áčka vzdají části svých výhod – chcete-li, přizvou alfy k moci. Tato strategie může konflikt zažehnat jen v případě, pokud alfy na základě této výměny dojdou k závěru, že je pro ně výhodnější nově utvořené společenství udržet při životě, neboť jim bude přinášet větší užitek, než jeho zničení a třeba budování znovu vlastními silami. Pokud však nedojde k odstranění dělby na áčka a alfy či alespoň zmenšení propasti mezi oběma skupinami, je velmi pravděpodobné, že dříve či později přijdou alfy s dalšími požadavky a budou chtít ještě mnohem více. V určitých situacích však může tato strategie vykoupit áčkám určitý čas, který může být nutný k přípravě jiných variant. Je pak otázkou, zda poskytnuté ústupky stojí za to – většinou to tak v historii nebylo.

Další strategií může být strategie zdi, která může mít buď podobu hradu (áčka se vydělí a budou alfám bránit proniknout na nově vydělené území), nebo podobu vězení či ghetta (díky svému mocenskému postavení naopak vydělí áčka území pro alfy). I tato strategie však konflikt nejspíš jen oddálí, přičemž méně konfliktní je strategie hradu, u které existuje jistá šance, že si alfy raději najdou snažší cíl jinde. V opačném případě bude konflikt vyvolán hned poté, kdy alfy získají prostředky na překonání zdi a bude o to brutálnější.

Poslední strategií je pak strategie odstranění příčiny konfliktu – ke které jsme mimoděk došli už u pozitivního výsledku appeasmentu. Áčka se mohou snažit pochopit motivaci, jaké faktory vedou alfy ke konfliktu – ideálně ve spolupráci s těmi z alf, kterým se možnost konfliktu také příčí. Pokud pak existuje taková možnost, může společnost projít takovými změnami, aby konflikt ztratil pro rozhodující masu alf smysl.

I v případě, že se nakonec ukážou cíle áček a alf jako neslučitelné, může takovéto jednání vést alespoň k nalezení nějakého kompromisního řešení, kdy se obě strany vědomě vzdají části svých nároků a třeba se dokážou poklidně rozejít.

Žádná z uvedených strategií není jediná správná a zpravidla k úspěchu vede spíše kombinace z nabízených možností, než jedna jediná. Pokud si však chtějí áčka zachovat suverenitu, měla by si uvědomit, že strategií, která přináší jednoznačně nejhorší výsledky, je nedělat nic, protože alfy zpravidla nemají tendenci se porazit samy.

Autor: Jiri Machotka | čtvrtek 3.8.2017 9:52 | karma článku: 7.53 | přečteno: 328x

Další články blogera

Jiri Machotka

Jak dát důvěru vládě a přitom v ní nebýt

O jednom z možných způsobů, jak vyřešit současný pat ohledně sestavení vlády a zejména následného získání důvěry

8.11.2017 v 10:00 | Karma článku: 7.42 | Přečteno: 200 | Diskuse

Jiri Machotka

Analogie kruhové inverze, aneb jak pohnout horou

Pokud se chcete naučit dosáhnout čehokoliv, resp. vědět, proč se to někdy ani za nic nedaří, čtěte dál.

9.8.2017 v 9:59 | Karma článku: 5.89 | Přečteno: 301 | Diskuse

Jiri Machotka

Jak uzdravit demokracii?

Záleží vám na osudu demokracie? Pokud ano, zde je několik návrhů, jejichž realizaci byste mohli chtít po svých zastupitelích. Anebo si najděte jiné.

31.7.2017 v 11:07 | Karma článku: 7.45 | Přečteno: 205 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Ivo Petr

Evropa se nikdy nesjednotí, pokud bude mluvit 30 jazyky

Během svého života jsem zažil dva neúspěšné pokusy o dlouhodobé sjednocení evropských národů. Československo a RVHP již neexistují. A dosud existující Evropská unie po Brexitu má nakročeno stejným směrem.

19.11.2017 v 16:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Karel Ábelovský

Z různých názorových proudů, zaznívá stejný názor

... a dovolím si zde poukázat, jak se zdejší z mnoha autorů pletou, a nejen oni - ale všichni, kteří mají neustále plná ústa "pražské kavárny", která vede kampaň proti Zemanovi, Babišovi atd. - z přiložených videoklipů, pochopíte

19.11.2017 v 13:36 | Karma článku: 13.54 | Přečteno: 576 | Diskuse

Jaroslav Herda

Desítky let nevyužitý zdroj pravdy – svobody a demokracie

Asi nevejdu ve spor s nikým, budu-li tvrdit, že míra svobody a kvalita demokracie přímo souvisí s kvalitou práce orgánů činných v trestním řízení.

19.11.2017 v 12:54 | Karma článku: 6.06 | Přečteno: 374 | Diskuse

Tomáš Vyoral

Otevřený dopis rektoru Bekovi k proslovu z Albertova ve věci nejen "diktatury referend"

Otevřený dopis adresovaný rektoru doc. PhDr. Mikuláši Bekovi, Ph.D. s žádostí o vysvětlení několika prohlášení týkajících se „diktatury referend“, „svobodobomyslné části populace“, „nepodařených voleb“ a „demografické proměny“.

19.11.2017 v 12:48 | Karma článku: 43.68 | Přečteno: 2083 | Diskuse

Martin Prášek

Kdybychom hybridní válku neměli, museli bychom si jí vymyslet

Informační válka, kterou Rusko vede proti - vlastně jakékoliv překážce svých imperiálních ambicí, jest realitou, o tom nemusíme diskutovat. Nicméně - viz nadpis článku.

19.11.2017 v 12:47 | Karma článku: 21.81 | Přečteno: 310 | Diskuse
Počet článků 6 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 339

IT Architekt, manžel, otec 3 dětí, t.č. pracující na projektech v zahraničí. Občas se snažím přispět svojí troškou do mlýna v diskuzích na politická, či jiná témata.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.